11 mýtů o výživném na děti
Péče o dítě v neúplné rodině je častěji doménou žen, kterým ještě stále přiznávají soudy děti do péče.
Ženy často před porodem řeší otázku, zda je lepší otce do rodného listu uvést nebo neuvést. Přemýšlejí, co jim přinese větší prospěch, když už zůstanou s dětmi samy. Traduje se, že bez otce v rodném listu budu mít více sociálních výhod.
Protože maminka zpravidla potřebuje v prvních letech po narození sociální dávky, je tlačena úředníky, aby výživné stanovil soud. Je to nutné nebo se, nejen po porodu, ale i pozdějších rozchodech, mohou obejít bez soudního rozhodnutí? Se soudním řízením se pojí i mnoho obav, že si nebudou moci dovolit poplatky, právníky a náklady soudního řízení.
Výživné se může poskytovat nejen péčí, ale často také finančně. Zvláště rodič, který s dítětem nežije, zpravidla posílá na účet druhého rodiče dohodnutou nebo soudem určenou částku.
Otázkou, kterou často rodiče řeší, co vše je důležité pro výpočet správné výše výživného, zda pro to mají soudy nějaké tabulky.
Pokud by šlo o vyšší výživné, může jej využít ve svůj prospěch i druhý rodič?
Není příliš vysoké povědomí o tom, kdy ve skutečnosti vyživovací povinnost končí a také se většinou k rodiči nedostanou komplexní informace, jak řešit situaci neplacení výživného.
Část rodičů navíc není schopna rozlišit povinnost vyživovat od rodičovské odpovědnosti.
Více o tématu si můžete přečíst ve článku, který se věnuje 11 mýtům týkajících se výživného na děti.